Popis
Řehtačka střední dřevěná
Řehtačka střední,pro velikonoční koledniky. U nás na vsi je vlastnit dřevěnou řechtačku povinností každého dítěte.A v některých rodinach se dokonce dědí.Jsou u nás chalupy, kde s tou jednou řechtačkou běhal děda jako dítě,a přes otce ji zdědil i vnuk. Je to krásná česká tradice.A tak jsme udělaly vyjímku a dali řechtačku do nabídky keramiky.Vždyť co je symbolem velikonoc hned po beránkovy a pomlázce? U nás na chodsku to je dřevěná řehtačka. Když zvony odletěly do Říma, tak jsme se s nima nachodili a nařechtali......jo, tak trochu nostalgie. Třeba řechtačky zase uslyšímeŘechtačky mají vypálené různé motivy,ale všechny jsou krásné.Foto ilustrační.
Řechtačky s vypálaným motivem,budeme prodávat do vyprodání zásob,potom bez motivu.
Více řechtaček zde:
Proč koledujeme doprovody?
Když koledníci na Velikonoce odříkávají text koledy Hody, hody doprovody, zní to trochu jako kouzelná formule. Vysvětlení významu je však docela jednoduché. První neděle po Velikonocích se nazývala Provodní neděle nebo také provoda. Velikonoce se původně slavily osm dní, od Hodu božího velikonočního (Velikonoční neděle) do následující Provodní neděle. Tento zvyk se udržel do roku 1094, kdy synoda v Kostnici zkrátila počet velikonočních svátků na tři dny. Začátek koledy tedy pojmenovává původní osmidenní velikonoční hody trvající do Provodní neděle. Vzhledem k tomu bychom měli psát spíše do provody místo obvyklého doprovody, přípustné jsou ale obě verze . Těmito slovy začíná vícero velikonočních koled, kromě známých Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný a Hody, hody doprovody, já jsem malý zajíček můžeme slyšet i různé kreativní úpravy jako Hody hody doprovody, piju všechno kromě vody.
A co se říká u vás?