Keramikaportal.eu-Sud na zelí,objemitrů. keramický Výška 42 ,šířka 31 . 10 l

Keramický sud,kvašák, s víkem, o objemu 10 litrů,na výrobu kvalitního zkvašeného zelí.Silný,fermentační sud s kvalitní slinutou glazurou odolává kyselinám a agresivním látkám.Soudek na kvašené zelí plný vitamínů,posílí vaši imunitu,vitalitu a je zdrojem boží přírodní energie. A to za trochu té práce s nakládáním zelí přece stojí
Více sudů na zelí(kvašáků)

Do sudu máme i závaží:

Sud na zelí-Kamenina-Páleno na 1150 stupňů,dvě uši pro snadnou manipulaci,vodní zámek pro čisté sterilní kvašení, kvalitní kameninové viko.

Keramický sud na zelí ,o objemu 10litrů s vodním zámkem, a víkem na hermetické uzavření.Kvalitní a praktická nádoba na kvašenou zeleninu české výroby.
Proč se šlape zelí?Zelí je třeba stlačit,a dostat z něho vzduch,tak, aby došlo k vytlačení vzduchu a uvolnění zelné šťávy, která nastartuje fermentaci (mléčné kvašení). Pokud by zelí nebylo řádně stlačeno ,,utemováno", zkazilo by se. Základem tedy je „šlapat, šlapat, šlapat“
12 + 1 důvod, proč si připravit domácí fermentovanou zeleninu
- Prokazatelně podporuje zdraví a zlepšuje metabolismus.
- V obchodě většinou seženete pouze v pasterizované podobě, které usmrtilo probiotické kultury, zničilo enzymy, snížilo obsah vitamínů a dalších prospěšných látek.
- Doma si můžete vytvořit mnoho příchutí a ochutit si ji podle vlastních preferencí.
- Jde o jeden z mála zdravých způsobů, jak dlouhodobě uchovat živiny a konzervovat zeleninu (vlastní vypěstovanou nebo kupovanou), která by se jinak rychle zkazila.
- Jde o způsob, kterým nejen živiny uchováte, ale i zvýšíte a podpoříte jejich lepší vstřebávání.
- Je živou stravou, která je k dispozici i v zimě.
- Jakmile je hotová, šetří čas. Nevyžaduje další úpravu před konzumací.
- Jedná se o snadné jídlo na cesty, které se jen tak nezkazí.
- Patří k nejlépe stravitelným jídlům, je stravitelnější než syrová nebo vařená zelenina. Šetří organismu síly na trávení, protože již obsahuje enzymy a je částečně předtrávena bakteriemi.
- Dodává do střev příznivé bakterie – aktivní probiotické kultury, které napomáhají detoxikaci, čistí střeva, napomáhají k rozložení živin. Tvoří ze sacharidů kyselinu mléčnou, kterou tělo použije na tvorbu energie. Potlačují škodlivé bakterie a kvasinky. Snižují obsah rostlinných toxinů a dráždivých látek v syrové zelenině (např. kyselinu šťavelovou).
- Kvašená zelenina může být pěkný dárek.
- Hodí se ke každému jídlu a dá se jíst i samostatně.
A navíc voda z kvašené zeleniny pomáhá při kocovině
Co všechno můžeme fermentovat.(Kvasit)

- bílé, červené a čínské zelí, červená řepa, růžičková kapusta, okurka, ředkvička a ředkev, cibule, česnek, mrkev, květák, brokolice, celer, kapusta, paprika, pórek, řeřicha, špenát, listy hořčice, petržel, tykev, křen
- jablko, citron, limetka, ananas
- mořské řasy
- kopřiva, lopuch, pampeliška, medvědí česnek

 Co se děje během fermentace
Probiotické kultury rozkládají přirozené sacharidy v zelenině na organické kyseliny – kyselina mléčná, kyselina octová a kyselina propionová.

Při fermentaci vzniká oxid uhličitý, malé množství alkoholu a reakcí alkoholu s kyselinami vznikají aromatické estery.

V zelenině klesá pH, tím se zelenina konzervuje a chrání před zkažením, protože se vytváří prostředí nepříznivé pro nežádoucí mikroorganismy.

Experimentujte
Můžete zkoušet různé verze kvašeného zelí a hlavně využít to, co máte doma.  Tímto zpracujete i ty kousky zeleniny, které už jsou trošku povadlejší a na jídlo vás nelákají. Jen pozor, nikdy na fermentaci nepoužívejte plesnivou zeleninu. Plísní by se mohl proces kvašení zastavit a zelenina by mohla zahnít.

K zelí můžete přidat třeba mrkev, červenou řepu, česnek, ředkve nebo ředkvičky, kedlubnu, pórek, dýně, jablka a jiné. Získáte tím nepřeberné druhy kvašené zeleniny.

Eva Knoblová

Kysané zelí

Pošlete Nám svůj recept!!

 

1 kg strouhaného zelí, 2 dkg soli, 2 dkg nakrájené cibule, 1 dkg cukru, kmín a celý pepř. Na 10 kg zelí 10 cm strouhaného křenu.
Postup
Zelí očistíme, vykrájíme košťály a nakrájíme, necháme několik velkých listů. Ve větší nádobě smícháme ingredience a počkáme, až zelí samo pustí šťávu. Na dno kameninového hrnce dáme pár větších listů a po hrstech dáváme zelí, šťávu při tom vymačkáváme – necháme. Mezi zelí můžeme dát i několik drobných navinulých jablek – obojí je ještě lepší. Když všechno zelí spotřebujeme dáme opět nahoru pár velkých listí, zalijeme šťávou tak, aby bylo potopené, přikryjeme víkem a zatížíme – buď prkénka a kámen, nebo velký igeletový sáček naplněný vodou. Přikryjeme. Necháme v teple, dokud trvá prudké kvašení, pak do studena. Při odbírání vždy vypereme látku a případně zelí omyjeme. Vydrží – pokud je dříve nesníme – až do léta.
Poznámka: zbylou šťávu můžeme uchovat asi týden v ledničce, někdy je třeba dolít.

10 kg bílého zelí (krouhaného)1/2 kg cibule (na kolečka)2 červené kapie3 mrkve10 dkg křenu (strouhaného)svazek kopru (posekaného)4 jablka (kyselá, na osminky)1/2 sáčku Deka1/2 sáčku celého kmínu10 dkg soli4 bobkové listy (nalámané)5 kuliček nového koření (rozdrcených)

Postup přípravy receptu
-
Zelí dáme do dostatečně velké nádoby, ve které vše budeme míchat.

-
Mrkev nastrouháme na hrubo, křen na jemno a papriku na slabé proužky. Vše, včetně koření, jablek, kopru a cibule přidáme k zelí a dobře promícháme.

-
Nakonec postupně plníme do vhodné velké nádoby ( soudku apod. ) a řádně mačkáme, aby zelí pustilo co nejvíce šťávy. Zatížíme.

-
Necháme kvasit asi 4-6 týdnů v teplejší tmavé místnosti.
Poznámka
Toto zelí je vynikající jako salát, zdravé, plné vitamínu C. Ještě mimo to nakládám zvlášť klasicky 20 kg zelí - pouze kmín, cibule, sůl a koprové semínko - , které pak používám k vaření. Domácí je domácí :-)

Top recepty.

Vhodné jsou všechny sudy na zelí od 5 litrů do 30litrů!