Koťata dětský pěvecký sbor mateřských škol v Chlumci u Chabařovic – Děti dětem MP3
Komentář k původnímu LP 1117 3200 z roku 1986:Jen málokterý obor umělecké činnosti získal ve světě pro Československo takové uznání jako hudební tvorba pro děti. Samozřejmě, že největší zájem autorů, interpretů i posluchačů je soustředěn do oblasti vokálních žánrů.vlastní hlas je totiž prvním dostupným nástrojem, s nímž lze docela snadno pronikat do neznámé říše hudby. Pro nejmenší děti je zpěv zcela spontánním projevem a mnohdy i první radostí nad vlastní tvořivou schopností.Zároveň je zpívání a prozpěvování jednou z nejdůležitějších forem, jimiž lze rozvíjet a kultivovat tolikrát připomínanou českou hudebnost. Její zárodky začínají klíčit, případně hynout velice brzy.A tak nesmírně záleží na tom, do jakého prostředí se malý človíček - dnes obvykle navštěvující některé z předškolních zařízení - dostane.Někde k němu hudba dolehne jen v podobě šumového pozadí z rozhlasového přijímače, televizoru nebo kazetového magnetofonu.Ale jsou i takové mateřské školy, kde mají k hudbě vztah daleko přesahující povinné penzum předepsané osnovami.Děti zde často zpívají, hrají na orffovské nástroje a nenásilně jsou vtahovány, v pravém slova smyslu "hrou" do světa hudby.Výsledky jsou mnohdy pozoruhodné, v některých školkách existují i předškolní sbory. K nejznámějším souborům tohoto typu patří Koťata z Chlumce, okres Ustí nad Labem.U jejich zrodu v roce 1977 stála kantorská iniciativa - tradiční zřídlo české muzikality. Dvě učitelky mateřské školy - Eva Koupilová (vedoucí souboru), Jaroslava Böckerová a učitelka Lidové školy umění Jana Horákovájako klavíristka tvoří nezbytné uměleckovýchovné zázemí. Soubor brzy našel podporu místních, okresních i krajských stranických i státních orgánů, bez které by se jeho činnost mohla jen stěží rozvíjet........Obtížným problémem je u těchto ne zcela běžných sborů jejich repertoár. Výběr musí být velice citlivý a uvážlivý, aby nedošlo k předčasné zátěži hlasových orgánů nebo aby se v dětech nevypěstovalanechuť nejen k zpívání, ale k hudbě vůbec.Koťata však měla štěstí, protože brzy našla "svého" skladatele jana Olivu. Jeho skladby a úpravy lidových písní tvoří základní součást repertoáru.Autor píše citlivě, s ohedem na hlasové, výrazové i technické možnosti dětí předškolního věku. Využívá prvků hravosti, které jsou pro tuto věkovou kategorii typické - rytmické tleskání, hra "na tělo" nebo spontánní pokřik.Dobře je užito i kontrastu sólového a sborového zpěvu. Tento dialogizační prvek oživuje interpretaci a dobře odpovídá zákonitostem dětské psychiky.Skladba Petra Ebena a Václava Fischera snad nejlépe ilustruje spojení vrcholné profesionální tvorby pro děti s působivou přirozenou interpretací, která dokáže zaujmout dospělého i dětského posluchače.Lidové písně a lidová hudba trvořily kdysi zcela přirozené a běžně dostupné prostředí, v němž se kdysi děti pohybovaly doslova od kolébky.A tak důvěrná znalost lidových zvyků a písní nebyla nic neobvyklého.Dnes, v posledních desetiletích dvacátého století, už není mnoho míst, v nichž by folklór existoval ve své autentické podobě a funkci.Asi by bylo chybou pokoušet se o nějaké umělé oživování jeho tradičního místa a kdysi zcela přirozených vazeb.Ale rovněž nechat tuto staletími vybroušenou pokladnici nejryzejších hodnot stranou vby znamenalo výrazné ochuzení naší kultury.Ukazuje se, že právě folklór s jeho tvarovou čistotou, výrazovou cudností a bohatým, metaforickým slovníkem je nejlepší výchozí látkou pro rozvoj dětské zpěvnosti a hudebnosti.Ne každá tematika a žánr jsou pro dětského interpreta vhodné, ale většinu písní - i těch, které jsou určeny zejména dospělým interpretům - dokáží děti zazpívat velice dobře a přesvědčivě.Pro posluchače nejsou sice lidové písně na druhé straně desky žádným objevem. Jde o pestrou směs širokého regionální záběru (od Chodska až po Slovácko) se snahou ukázat rozdílné přístupy k folklórnímu materiálu.Dětská interpretace však dodává všem skadbám kouzlo bezprostřednosti a přirozenosti. Proto ani jistá míra neumělosti zpěvu na některých místech nevadí.Naopak, je dětský posluchač, kterému je deska Děti dětem především určena, je tímto způsobem podání zaujat, folklór se najednu stává živým organismem.Zcela názorně děti slyší, že se takové písničky dají dobře zpívat. A od tohoto poznání už není daleko k tomu, aby se jejich nápěvy začaly zpívat sami...dr. Jiří Štilec ml.
